Černá Hora

Stejně jako jinde na Balkáně si i Černohorci potrpí na dobré jídlo a pití. Díky hornatému nepříliš úrodnému terénu hraje prim v jídelníčku místních lidí ryby a plody moře jako kapři, pstruzi, úhoři, mořští korýši. Místní mají rádi i další masa, které se však musí z velké většiny dovážet. Tyto pochoutky se pak následně většinou připravují přímo venku na grillu. Dalšími důležitými složkami místní kuchyně je zelenina, které se používá opravdu velké množství. Zejména pak hlavně pórek, cibule, kopřiva, čekanka, petržel nebo olivy. A jako jinde ve středomoří se samozřejmě ani zde nešetří olivovým olejem.

Pokračování článku »

Stejně jako u jídla platí i u pití, že jsme pořád na Balkáně! Nejdůležitější složkou pitného režimu v Černé Hoře je tak výborné černohorské červené víno, které se zde označuje jako crno vino, tedy černé víno. Z místních odrůd, které určitě stojí za vyzkoušení, jmenujme třeba Vranać. Kromě toho se zde samozřejmě pěstují i vína bílá. Alternativo k Vranać se tak pro vás může stát, pokud tedy preferujete raději světlá vína, třeba víno Krstač nebo Podgoričko bijelo. Láhev dobrého vína stojí v Černé Hoře 8 – 12 euro.

Co se týká místního piva, tak mezi nejznámější v zemi patří Nikšičko, které se vaří ve stejnojmenném pivovaru a tu už od roku 1896. Za pulitr zaplatíte v restauraci nebo obchodě o 1 do 2 euro. Kromě těchto oficiálních nápojů, které se podávají v restauracích, hospodách a barech se ještě můžete setkat s domácí Rakijí. Ta je pro Černohorce stejně posvátná jako pro nás Slivovice. Rakije je sice kořalka, ale základní surovinou pro její výrobu jsou také hrozny.

Při každé cestě do cizí země je důležité vědět, kdy se zde slaví jaké svátky. Tyto dny sice můžou být zajímavým kulturním zpestřením v podobě různých veřejných programů, které obvykle o tyto dny probíhají. Na druhou stranu můžou znamenat i velkou nepříjemnost v podobě zavřených obchodů, restaurací nebo nedostupných různých dalších služeb. Se svátky a dny volna je proto nutné počítat, protože o nich nic nefunguje. Zajímavostí je, že Černá hora není nábožensky úplně homogenní. Což přináší ještě další zmatky ve svátcích. Obyvatelé Černé Hory jsou totiž: pravoslavní (60%), sunitští muslimové (19%) nebo katolíci (4,5%).

Pokračování článku »

Při psaní článku o Boce Kotorské, jsem narazil na jednu neuvěřitelně pěknou fotku o kterou se s vámi musím podělit, i když už mi u článku o Boce Kotorské na ní nezbylo místo. Jedná se o nádhernou fotografii celého zálivu, focenou v noci. Opravdu se mi líbí, jak strmé kopce vybíhají až k zachmuřené obloze a dole se třpytí jen několik nicotných městeček. Fotografii si můžete samozřejmě zvětšit kliknutím na ni a následně i velmi pohodlně stáhnout do svého počítače. No řekněte sami, není povedená?!

Nádherná Boka Kotorská v noci (pro zvětšení klikněte)

Jestli je Kotor centrem Boky Kotorské pak Tivat je její branou. Toto zajímavé městečko se nachází hned v prvním záhybu zátoky, kousek před nejjužším místem. Tivat má 11 tisíc stálých obyvatel a tvoří poměrně důležitý dopravní uzel. Střetávají se zde auta, která si na malých trajektech zkracují cestu přes Boku Kotorskou, běžný lodní provoz a také lidé z hlavního Černo Horského letiště, které je od centra Tivatu vzdálené pouhé 3 kilometry.

Tivat je také významné turistické centrum s velkým počtem hotelů. Známýje například velký hotel Mimoza s 80 pokoji nebo menší hotely jako Palma nebo třeba Pension – Restaurant Zlatno Sidro. Co se týká historických zajímavostí, tak těch Tivat nemá nijak vysoké množství. Za návštěvu stojí spíše nedaleký Kotor. Tivat může, nabídnou jen kostelík av. Antuna ze 14. století, z doby bosenského panovníka Tvrtka I., případně několik ruin dřívějších významných církevních staveb v okolí.