Sdílet na Facebooku

Boka Kotorská – fjord na jihu Evropy

Záliv Boka Kotorská je jedním z největších chloub a přírodních lákadel Černé Hory. Jedná se totiž o největší přírodní záliv na jihu Jaderského moře. Samotná Boka Kotorská je pak tvořena dvěma zálivy, které mají dále několik menších zátok. Je to nejdeštivější místo Černé Hory a s ročním úhrnem srážek 4600 mm i Evropy. Boka Kotorská se hluboko zakousává do krasového pohoří Lovčen a připomíná tím severské fjordy, díky čemuž je často nazývána jako nejjižnější fjord Evropy. Celková délka zálivu činí 20 km a nejužší místo, zvané Verige (řetězy), je  350 m široké. Za jméno toto místo vděčí skutečným řetězům, které se zde dříve natahovaly, aby bránily vjezdu nepovolaným lodím. Dnes přes tuto úžinu jezdí nepřetržitým provozem trajekt mezi osadami Lepetane a Kamenari.

Boka Kotorská ideální přístav

Největší historickou zajímavostí Boky Kotorské je, že sloužila jako základna pro válečné námořnictvo Rakouska – Uherska, a ve 20. a 30. letech minulého století pak i pro potřebu Československé armády. Na podzim a v zimě proniká z vnitrozemí k pobřeží a na moře obávaný vítr bóra.

K působení loďstva v Boce Kotorské se váže i jedna událost, které je velmi úzce spjata i s Českou republikou. Před obcí  Djanoviči  dne 1. 2. 1918 došlo na zakotvených vojenských lodích ke vzpouře námořníků rakousko-uherského útvaru. Povstání inicioval Čech František Raš z křižníku Sankt George a vzápětí se k němu přidaly posádky dalších asi 40ti lodí, většinou složených ze Slovanů. Povstání však bylo potlačeno a hlavní vůdci popraveni. Boka Kotorská sloužil jako důležitý chráněný námořní přístav také za druhé světové války.

Okomentujte článek

1.) Diskuze na tomto serveru je moderována. Nevhodné komentáře budou smazány.
2.) Podporujeme technologii Gravatar.com. Můžete si nastavit vlastní obrázek avatara.
3.) Jsou povoleny základní HTML tagy pro formátování textu.